Co je šestidrážková měřící buňka?

Load cell (měřící buňka) je transducer, který převádí mechanickou sílu na elektrický signál – obvykle v milivoltech na volt napájení – pomocí zesilovače. Nejrozšířenější typy používají tenzometrické odporové snímače, které měří změnu elektrického odporu způsobenou deformací.

Historie a hlavní využití

V roce 1843 anglický fyzik Sir Charles Wheatstone vyvinul Wheatstoneův most, což položilo základy pro dnešní tenzometrické měřící buňky. Později se objevily hydraulické buňky, vhodné pro venkovní prostředí s výskytem blesků. Dnes převládají tenzometrické buňky díky jejich vysoké přesnosti a nacházejí uplatnění při měření síly, přenosných a plošných vahách, elektronických mostových vahách, určování těžiště, monitorování stavební integrity, řízení zpětné vazby i měření dopadových sil.

Rozdíl mezi čtyř‑ a šestidrážkovými buňkami

U měřících buněk, které nejsou samostatnými jednotkami, je nutné použít vhodné kabely – buď se čtyřmi, nebo šesti vodiči. Oba typy mají napájecí (+/‑) a signálové (+/‑) vodiče. Šestidrážkové buňky mají navíc dva „sense“ vodiče (+ a –), které umožňují kompenzaci změn odporu a teploty. Tyto sense vodiče jsou připojeny k terminálům indikátoru, který zpětně odečítá skutečné napětí buňky a upravuje zesílení nebo výstupní napětí tak, aby výsledek zůstal stabilní. Čtyřdrahé buňky tuto funkci nemají a musí být provozovány v omezeném teplotním rozmezí.

Úprava kabeláže

Hlavní výhodou šestidrážkové kabeláže je možnost ořezat nebo prodloužit vodiče na požadovanou délku – ačkoliv by se mělo jednat o výjimečný zásah. Naopak čtyřdrahové kabely jsou kalibrované pro konkrétní podmínky a nesmí být řezány ani upravovány.