Počítačové znalosti
Rozhodnete se pro televizi s obnovovací frekvencí 120 Hz místo 60 Hz – pokud věříte výrobcům – získáte plynulejší obraz a menší rozmazání pohybu. Jak velký rozdíl skutečně pocítíte, závisí na tom, co sledujete. Vyšší frekvence má i nevýhody, takže volba by měla vycházet z vašich osobních potřeb a rozpočtu.
Hz (hertz) udává, kolikrát za sekundu se obraz na obrazovce obnoví. U LCD televizí to znamená, kolik nových video‑polí (field) se zobrazí během jedné sekundy. Každý snímek (frame) se skládá ze dvou polí, takže vyšší hodnota Hz znamená častější obnovu obrazu a tím i plynulejší pohyb.
Čím delší je čas mezi dvěma novými obrazy, tím výraznější je rozmazání pohybu – je to nepříjemný efekt, který se projevuje zejména u rychlých sportovních záběrů nebo videoher. Televize s 120 Hz obnovovací frekvencí zkracuje tento interval na polovinu oproti 60 Hz a výrazně snižuje rozmazání.
Filmy jsou natáčeny 24 fps. Na 60 Hz displeji se proto používá technika „3:2 pulldown“, která kombinuje dva různé snímky do jednoho pole a vede k nepravidelnému poskakování obrazu – jevu známému jako judder. U 120 Hz TV se každý filmový snímek zobrazí pětkrát (5 × 24 = 120), což eliminuje judder úplně.
Odstranění judderu nemusí všem vyhovovat – některým divákům připadá, že film vypadá spíše jako videozáznam než jako tradiční filmové plátno. Navíc plynulejší obraz může některým lidem působit méně realisticky. Obecně platí, že sportovním fanouškům a hráčům videoher výhody 120 Hz převažují nad nevýhodami, zatímco milovníci filmů často upřednostňují klasické 60 Hz.
Novější modely nabízejí i 240 Hz, což výrobci propagují jako další zlepšení kvality obrazu. Ve skutečnosti však rozdíl mezi 120 Hz a 240 Hz není tak patrný jako přechod z 60 Hz na 120 Hz.
Nejlepší je si televizor vyzkoušet s obsahem, který sledujete nejčastěji – sport, hry i filmy – a rozhodnout se podle osobního dojmu.
Diskové obrazy jsou digitální kopie fyzických disků uložené na pevném disku. Existuje několik formátů, např. ISO, DMG nebo VCD. Obrazy můžete použít jako zálohu nebo je připojit jako virtuální jednotku a pracovat s nimi, jako by šlo o skutečný disk. Disk Utility (macOS) Krok 1 Otevřete Disk Utility:
Úvod Převod 12 V stejnosměrného napětí na 120 V střídavé se obvykle provádí ve dvou krocích: nejprve se z DC vytvoří 12 V AC a poté se toto napětí zvýší pomocí step‑up transformátoru. Komerční invertory a měniče umožňují získat 120 V AC ze zdroje 12 V DC, jako je autobaterie nebo solární panel. Krok