Jak funguje video zachytávací karta

Video zachytávací karta je rozšiřující deska, která převádí video signál na digitální data kompatibilní s počítačem. Na rozdíl od grafické karty, která pouze zobrazí obraz na monitor, zachytávací karta přijímá video z externích zdrojů a ukládá jej jako soubor.

Typy karet

Existují dva hlavní typy: interní karty, které se instalují přímo do slotu PCI nebo PCI‑Express na základní desce, a externí zařízení připojovaná přes USB či jiný rozhraní. Oba typy mají jeden či více vstupních konektorů pro analogové i digitální signály.

Vstupy a ladění

Vstupní konektory přijímají signál z různých zdrojů – od kabelové televize, DVD přehrávačů až po kamery. Podle modelu může karta podporovat jen digitální vstupy (HDMI) nebo také analogové (RCA, S‑Video). Některé karty mají integrovaný tuner, který umožňuje ladit kanály z antény nebo kabelu a sledovat televizní programy přímo v okně počítače.

Převod signálu

Speciální vysokorychlostní čip na kartě analyzuje příchozí video a převádí jej na proud digitálních snímků. Kvalita výsledného obrazu závisí hlavně na zdroji: digitální signály poskytují vyšší rozlišení a vyšší snímkovou frekvenci. Analogové signály jsou obvykle konvertovány na rozlišení VGA (640 × 480 px) při 30 fps, zatímco HD signály mohou dosáhnout 1080p (1920 × 1080 px) až 60 fps.

Bufferování

Po převodu jsou data uložena do paměťového bufferu na kartě. Buffer funguje jako rezervoár, který vyrovnává rozdíly mezi rychlostí příjmu videa a schopností počítače data zpracovat, čímž zabraňuje ztrátě snímků.

Ovladače a editační software

Výrobce karty dodává ovladače, které se po instalaci automaticky načtou do systému Windows a umožní operačnímu systému rozpoznat kartu a komunikovat s ní. Pro zachycení a úpravu videa je třeba spustit editační program, který zobrazí přicházející video, umožní střih, přidání efektů a následně uloží výsledek do souboru na disku.