Počítačové znalosti
Wi‑Fi má teoretický potenciál přenášet data až desetkrát rychleji než mobilní síť 4G LTE, ale v reálném světě dosahuje jen několikanásobně vyšší rychlosti, pokud vůbec. Kvalita připojení závisí spíše na síle signálu, zatížení sítě a omezeních datových tarifů než na maximální teoretické rychlosti. Jak LTE, tak Wi‑Fi jsou však schopny pokrýt běžné požadavky na šířku pásma.
LTE (Long‑Term Evolution) nahradilo starší 3G a slibuje teoretický maximální přenos až 173 Mbps. V praxi však většina zařízení dosahuje 5 – 12 Mbps, s občasnými špičkami kolem 50 Mbps. Pro srovnání, nejlepší 3G sítě se pohybují okolo 4 Mbps a běžně 1 – 2 Mbps.
Nejnovější standardy Wi‑Fi – 802.11n (Wi‑Fi N) a 802.11ac (Wi‑Fi AC) – slibují až 600 Mbps a 1300 Mbps. Reálná rychlost je však nižší: uživatelé Wi‑Fi N mohou očekávat 40 – 50 Mbps, zatímco Wi‑Fi AC obvykle poskytuje 70 – 100 Mbps, což je stále rychlejší než LTE. Tyto rychlosti platí jen pro komunikaci mezi zařízeními připojenými ke stejnému routeru; omezení přichází od poskytovatele internetu (ISP). Základní broadbandové balíčky nabízejí 3 – 10 Mbps, vyšší tarify 50 – 100 Mbps, ale i zde se v praxi často dosahuje jen čtvrtiny až poloviny uvedených hodnot.
Pokud nejste sami v odlehlé oblasti, sdílíte šířku pásma s ostatními uživateli. Přetížení výrazně snižuje rychlost jak u Wi‑Fi, tak u LTE. V blízkosti se nacházejících Wi‑Fi sítí, které používají stejný kanál, dochází k poklesu rychlosti. Interference z mikrovlnných trub, monitorů dětí nebo dalších zařízení rovněž zhoršují výkon. Mobilní věže LTE mají omezenou kapacitu; když se na jedné věži najednou připojí stovky či tisíce uživatelů, rychlost prudce klesá.
U Wi‑Fi rychlost úměrně klesá s rostoucí vzdáleností od routeru. LTE také slábne s větší vzdáleností od věže, ale obvykle se po několika kilometrech přepnete na další, silnější signál. Rozdíl je v tom, že Wi‑Fi signál zcela zmizí po několika stovkách stop, zatímco LTE může fungovat i na několika kilometrech. Proto můžete mít rychlejší Wi‑Fi v podkroví blízko routeru, ale LTE bude rychlejší v podkroví nebo na patře, kde Wi‑Fi signál už nezasahuje.
Rychlost modemu je klíčovým faktorem ovlivňujícím kvalitu internetového připojení. Technicky jde o míru, kolik dat se dokáže přenést za jednotku času. Vyšší rychlost nejen zrychluje přenos, ale také umožňuje bohatší webový obsah a náročnější online aktivity. Historie První komerční modem vyrobila sp
Pokud chcete z grafické karty získat více výkonu, nejčastějším řešením je přetaktování (overclocking). Jedná se o úpravu nastavení tak, aby karta běžela rychleji než výrobce zamýšlel. K tomu slouží speciální programy, které zvyšují takt jádra, shaderů i paměti. Většina aplikací nabízí jednoduché prů