Rozdíly mezi protokoly SNMP, SMTP, ICMP a IMAP

Úvod

Počítače a síťové systémy připojené k Internetu komunikují pomocí sady protokolů TCP/IP. Přenos informací mezi servery, agenty a klienty vyžaduje standardizované protokoly, mezi které patří Simple Network Management Protocol (SNMP), Simple Mail Transfer Protocol (SMTP), Internet Message Access Protocol (IMAP) a Internet Control Message Protocol (ICMP). Každý z nich má jiný účel a je definován v RFC dokumentech vydávaných Network Working Group.

Simple Network Management Protocol (SNMP)

SNMP slouží k monitorování a správě síťových zařízení – routerů, serverů, pracovních stanic a dalších komponent. Každé zařízení běží s agentem, který shromažďuje a poskytuje data o stavu zařízení. Tyto informace jsou pak přenášeny mezi agenty a manažerskými aplikacemi. První verze protokolu byla standardizována v roce 1990 v RFC 1157.

Simple Mail Transfer Protocol (SMTP)

SMTP je protokol pro přenos e‑mailů mezi poštovními servery. Vychází z FTP a umožňuje odesílání zpráv z jednoho hostitele na druhý. Standardizován byl v roce 1982 v RFC 821 a dodnes zůstává hlavním prostředkem pro doručování pošty na Internetu.

Internet Message Access Protocol (IMAP)

Na rozdíl od SMTP, který pouze přenáší poštu, IMAP poskytuje klientům přístup k e‑mailovým schránkám uloženým na serveru. Umožňuje číst, organizovat a spravovat zprávy a složky přímo na serveru, což usnadňuje práci z více zařízení. Nejnovější verze IMAP4 byla definována v RFC 3501 v roce 2003.

Internet Control Message Protocol (ICMP)

ICMP přenáší zprávy o chybách a diagnostické informace mezi síťovými zařízeními. Například oznamuje, že paket nedosáhl cíle, nebo informuje o přesměrování provozu. Tento protokol byl standardizován v RFC 792 v roce 1981 a je nezbytný pro nástroje jako ping a traceroute.