Rozdíly mezi mikrofony a reproduktory

Na první pohled se mikrofony a reproduktory zdají být zcela odlišná zařízení, ale ve skutečnosti jsou úzce propojená. Obě jsou transdukce – převádějí energii z jedné formy na druhou. Reproduktor mění elektrický proud na zvukové vlny, mikrofon naopak převádí zvuk na elektrický signál. Hlavní rozdíly spočívají v tom, jak jsou tyto součásti optimalizovány pro své specifické úkoly.

Reproduktor

Reproduktor vytváří zvuk, když je napájen zesilovačem připojeným k audio zdroji. Většina reproduktorů používá elektromagnetický design: permanentní magnet je umístěn v kovovém rámu, který drží kužel z papíru nebo plastu. Na konci kužele je cívka, která při průchodu elektrického proudu vytváří přitažné i odpudivé síly; pohyb kužele pak generuje zvukové vlny. Velikost kužele určuje, jaký frekvenční rozsah reproduktor reprodukuje nejefektivněji – velké kužely poskytnou nízké tóny, malé kužely vysoké.

Mikrofon

Když mluvíte nebo zpíváte do mikrofonu, zvukové vlny způsobí vibraci membrány uvnitř přístroje. Existuje několik základních konstrukcí, ale nejrozšířenější je dynamický mikrofon, který funguje na stejném magnetickém principu jako reproduktor. Membrána nese lehkou cívku, která se pohybuje v magnetickém poli a vytváří elektrický proud, jenž přesně odráží původní zvuk. Další populární typ je kondenzátorový mikrofon, kde je membrána jednou z dvou kovových desek oddělených izolační vrstvou. Vibrace mění kapacitu mezi deskami; tento efekt neprodukuje proud sám, takže kondenzátorové mikrofony vyžadují napájení z baterie nebo phantom napájení.

Podobnosti

Jak dynamický mikrofon, tak běžný reproduktor používají pohyblivou cívku v magnetickém poli, což umožňuje převod mezi zvukem a elektrickým signálem. Je možné (i když riskantní) připojit dynamický mikrofon k výstupu reproduktoru a slyšet zvuk, ale vysoký výkon může mikrofon zničit. Naopak lze reproduktor připojit ke vstupu mikrofonu, ale kvůli nízké citlivosti reproduktoru je potřeba hlasitě křičet, aby byl signál zachycen. Přístroje jako vysílačky a interkomy často používají kombinovaný reproduktor‑mikrofon, který vykonává obě funkce dostatečně dobře.

Rozdíly

Mikrofony generují relativně slabý výstup, který je nutné předzesílit na úroveň linkového signálu. Proto mají mikrofonní kabely stínění, aby se minimalizoval šum z osvětlení a spotřebičů. Mikrofon zachytává široké spektrum frekvencí s vysokou citlivostí. Reproduktor má za úkol vyplnit místnost zvukem vysoké věrnosti a musí zvládat velký výkon ze zesilovače – až několik set wattů u některých typů. Proto je konstrukce reproduktoru robustní a těžká. Pro lepší věrnost často obsahuje kabinet více jednotek (woofer, tweeter atd.), z nichž každá je optimalizována pro konkrétní část frekvenčního spektra; reproduktor tak nedosahuje tak širokého rozsahu jako mikrofon.