Jak fungují staré filmové kamery

Před nástupem digitálních fotoaparátů musely staré kamery zachytávat obraz na film. Světlo prochází objektivem a dopadá na citlivý film, kde vzniká negativ. Následně se film chemicky vyvolává, čímž se vytvoří finální snímek.

Manipulace se světlem

Obrázek vzniká, když světlo odražené od objektu projde malým otvorem (clonou) a pomocí objektivu se zaostří na film umístěný za ním. Díky tomu se na filmové pásce vytvoří optický obraz.

Zachycení obrazu

Film je pokrytý emulzí ze stříbrných halogenidových krystalů. Když se během otevření závěrky dostane světlo, krystaly se přemění na stříbrné ionty. Hustota iontů odpovídá intenzitě světla a tak zaznamenává světlé i tmavé oblasti.

Vyvolání filmu

Po expozici se film nejprve ponoří do vývojky, která přemění ionty na černý stříbro. Poté následuje fixer, který odstraní nepoužité halogenidy. Po propláchnutí a usušení vznikne negativ – tmavé oblasti odpovídají nejvíce osvětleným částem scény.

Negativ se následně osvětluje na fotografickém papíře, kde se barvy obrátí a vznikne finální pozitivní obraz.

Barevný film

Barevný film obsahuje tři vrstvy emulze, z nichž každá reaguje na jinou barvu – červenou, zelenou nebo modrou. Mezi vrstvami je filtr oddělující spektra. Po vyvolání se tři černobílé negativy sloučí a vytvoří plnobarevnou fotografii.

Mechanika kamery

Protože obraz je uložen na fyzickém filmu, staré kamery mají další mechanické součásti. Film se vkládá do světelně uzavřeného prostoru, často je potřeba ručně navinout první část pásky. Po stisknutí závěrky se film posune o jeden snímek. Po vyčerpání role se film buď automaticky, nebo ručně převine zpět do kazety, aby jej bylo možné vyjmout a nechat vyvolat.