Hostitelský vs. síťový firewall

Firewally chrání počítače i sítě před vnějšími útoky tím, že regulují síťový provoz. Řídí data přicházející do zařízení i odcházející z něj. Firewall může běžet na jednotlivém počítači (hostitelský) nebo jako součást celé sítě na serveru či routeru. Oba typy fungují podobně, ale jejich nasazení má různé výhody a omezení podle toho, co chcete chránit.

Hostitelský firewall

Hostitelský firewall je softwarová aplikace nainstalovaná na konkrétním počítači. Většina operačních systémů jej již obsahuje – Windows (od Windows 2000), macOS, Linuxové distribuce jako Ubuntu, Fedora či SuSE. Správa probíhá přímo na daném zařízení, takže administrátor musí mít k počítači přístup pro instalaci a konfiguraci.

Síťový firewall

Síťový firewall pracuje na úrovni celé sítě. Filtruje data již na vstupu z internetu, než se dostanou k jednotlivým počítačům. Používá sadu pravidel platných pro celou síť a vytváří tak „perimetr“ – první linii obrany, která reguluje tok informací ještě před jejich doručením koncovým zařízením.

Typy síťových firewallů

Síťové firewally mohou směrovat provoz přes proxy servery, které přebírají komunikaci za síť. „Reverse proxy“ firewall zpracovává příchozí požadavky a chrání interní síť tím, že veškerý externí provoz nasměruje na určený server a ostatní zařízení izoluje. „Reverse hosting“ server funguje podobně, ale umožňuje takové nasměrování pro několik pod‑sítí v rámci jedné větší sítě.

Výhody a nevýhody

Hostitelské firewally jsou vhodné pro jednotlivé uživatele – umožňují nastavit specifická pravidla a jsou přenosné (např. notebook s firewallem je chráněn kdekoliv). Pro rozsáhlé sítě však nejsou praktické, proto se používá síťový firewall, který umožňuje definovat obecná pravidla pro celý systém, ale neposkytuje tak detailní nastavení na úrovni jednotlivých zařízení. Síťové firewally fungující jako proxy mohou snižovat výkon, pokud nejsou řádně spravovány. V praxi se často kombinují oba typy, aby se využily jejich silné stránky.