Pevné bezdrátové širokopásmové připojení vs. DSL

Pevné bezdrátové širokopásmové připojení je technologie, která umožňuje přenos širokopásmových signálů bez použití kabelů. Signál se šíří rádiovými vlnami z bezdrátové základnové stanice k přijímači umístěnému na domě. DSL (Digital Subscriber Line) využívá existující telefonní síť, která je založena převážně na měděných vodičích, a vyžaduje telefonní linku a speciální modem.

Pevné bezdrátové připojení

Signály jsou vysílány z bezdrátové základnové stanice k přijímači – obvykle anténě nebo parabolické misce instalované na střeše. Pro fungování je nutná přímá viditelnost (line of sight) mezi stanicí a přijímačem. Protože se nevyužívají dráty, může být rychlost vyšší než u klasických kabelových služeb, jako je dial‑up nebo základní DSL.

Co zvážit

Pevné bezdrátové připojení je relativně nová technologie (od 2011) a zatím není rozšířená. Často slouží v odlehlých oblastech, kde není dostupná běžná širokopásmová infrastruktura (např. ADSL). Nedostatek uživatelů zvyšuje cenu, ale s narůstajícím počtem odběratelů by se náklady měly snižovat. Absence kabelu eliminuje ztráty signálu s vzdáleností, ale přináší nová rizika – rádiové vlny mohou být blokovány překážkami nebo rušeny jinými signály.

DSL

DSL je pevná linková technologie, která využívá telefonní dráty k přenosu internetových dat. Existuje několik variant, přičemž nejrozšířenější je ADSL, která poskytuje vyšší rychlost stahování než nahrávání. DSL je „always‑on“ – není potřeba se přihlašovat ani odhlašovat. Telefonní hovor a internet lze používat současně.

Co zvážit

DSL je jednou z nejdostupnějších širokopásmových služeb pro domácnosti. Díky vysokému podílu předplatitelů jsou často cenově výhodné. Služba je součástí balíčku telefonního operátora, který často zahrnuje i modem a instalaci. Rychlost však klesá s vzdáleností od ústředny, takže v odlehlých lokalitách není vhodná.