Jak knihovny používají čtečky a RFID k ochraně svých sbírek?

Historie výpůjček

Většinu 20. století bylo návštěvy knihovny velmi jednoduché a technicky nenáročné. Předvedli jste knihovníkovi svůj čtenářský průkaz, on vyndal kartu z knihy, otiskl datum vrácení a zaznamenal, co jste si půjčili. Dnes knihovny používají počítače, které automatizují výpůjčky a pomáhají předcházet krádežím.

Čárový kód

Některé knihovny využívají čtečky čárových kódů k evidenci, kdo má kterou knihu. Při výpůjčce čtečka nasvící červeným paprskem kód na průkazu i na knize převádí odražený světelný vzor na digitální signál a odesílá data do knihovního systému, který zaznamená výpůjčku a datum vrácení. Existují i aplikace pro chytré telefony, které ukládají číslo čtenářského průkazu, ale čtečky čárových kódů nedokážou číst obrazovky, takže je potřeba speciální zařízení.

Přístup k počítačům

Čárový kód na průkazu usnadňuje i přihlášení k veřejným počítačům v knihovně. Buď průkaz naskenujete, nebo zadáte číslo klávesnicí. Systém tak ověří vaši členství a sleduje dobu používání počítače – mnoho knihoven omezuje čas kvůli vysokému zatížení. Některé knihovny vydávají dočasné karty pro návštěvníky či turisty.

RFID – Radiofrekvenční identifikace

Technologie RFID jde dál než čárové kódy. Při výpůjčce knihy vybavené RFID čipem ji knihovník položí na přijímač, který aktivuje čip a ten odešle identifikační data knihy. RFID umožňuje čtenářům půjčovat knihy sami a zároveň slouží jako ochrana proti krádeži – čtečky u východů detekují neodpojené čipy a upozorňují personál.

Finanční náročnost

Největší nevýhodou přechodu na moderní technologie jsou náklady. Například okres Washington v Oregonu uvádí, že zavedení RFID systému stálo odhadovaných 1,4 milionu dolarů, i když úspory z vyšší efektivity personálu ročně snižují výdaje. Menší knihovny si takové investice často nemohou dovolit. Jeden knihovník z Ohia řekl pro „Columbus Dispatch“, že i přes ztráty způsobené krádežemi je důležitější investovat rozpočet do nákupu nových knih.