Různé typy optických vláken a jejich využití

Optické vlákno a technologie přenosu dat pomocí světla radikálně změnily způsob, jakým se data přenášejí. Místo elektrických pulzů se data kódují jako světelné impulzy, což umožňuje mnohem vyšší hustotu informací než u měděných kabelů. Přenos probíhá doslova rychlostí světla.

Výrobní proces

Bez ohledu na typ vlákna je výroba optických vláken podobná. Dva vrstvy skla – případně plastu u plastových vláken – se roztaví a společně táhnou do dlouhého vlákna s jádrem a vnějším pláštěm. Rozdíl v indexech lomu jádra a pláště způsobuje, že světlo zůstává uvnitř jádra. Tenké vlákna se ochladí a navinou na cívky, odkud se dále zpracovávají do vícevláknových kabelů.

Jednovidové (single-mode) vlákno

Jednovidové vlákno má úzké jádro a umožňuje přenos jednoho světelného režimu na velké vzdálenosti. Poskytuje vyšší šířku pásma, ale v užší spektrální šířce ve srovnání s vícevítkovým vláknem.

Vícevítkové (multi-mode) vlákno

Vícevítkové vlákno má silnější jádro, což umožňuje současný přenos několika světelných zdrojů a tedy i více datových toků. Nevýhodou je kratší dosah a nižší maximální šířka pásma – je vhodné spíše pro kratší vzdálenosti.

Plastové optické vlákno (POF)

Plastové optické vlákno se běžně nepoužívá pro přenos dat, protože postrádá potřebnou optickou čistotu. Využívá se hlavně pro dekorativní a osvětlení, např. ve hračkách, kde vytváří barevné světelné efekty. Výhodou je nižší cena výroby a vyšší odolnost oproti skleněným vláknům.

Budoucnost optických kabelů

Výzkum směřuje k „laditelným“ optickým kabelům, podobně jako je to u rádií. Na jednovidových vláknech by bylo možné vymezit konkrétní světelné spektrum pro jednotlivé datové toky a dynamicky jej měnit.