Počítačové znalosti
Kapacita disket se během let výrazně měnila. Kromě klasické 1,44 MB diskety, která se stále občas používá, se objevily i inovativní formáty jako Iomega Zip (až 750 MB) a Sony SuperDisk (až 240 MB). Přesto zůstává 1,44 MB disketou nejrozšířenější a nejznámější.
Disketu vynalezla IBM v polovině 70. let jako přenosné úložiště operačních systémů a programů. První model měl 8 palců a pojmul zhruba 80 kB. Následně přišla 5 ¼‑palcová verze, která se stala standardem po několik let, až ji nahradila kompaktnější 3 ½‑palcová disketa s kapacitou přes desetkrát vyšší než u 8‑palcové.
V době svého vzniku byly disketové jednotky nejlepším řešením pro ukládání, přenos a zálohování dat. Diskety byly snadno přenositelné a umožňovaly rychlé přesunutí informací mezi počítači. Symbol „Uložit“ v mnoha programech dodnes zobrazuje ikonu disketky.
První 5 ¼‑palcové disketové jednotky nabízely okolo 360 kB, později se kapacita rozšířila až na 1,2 MB. S příchodem pevnější konstrukce 3 ½‑palcových disket se mnoho výrobců rozhodlo pro jejich integraci do nových počítačů, což vedlo k masovému přechodu na tento formát.
Každá nová generace disket přinášela vyšší kapacitu, ale koncem 90. let je postupně nahrazovala CD‑R, CD‑RW a flash paměti, které umožňovaly ukládat mnohem větší soubory a byly spolehlivější.
Dnešní počítače často nemají vestavěný disketový mechanizmus. Pro ty, kteří potřebují číst nebo zapisovat na disketu, jsou k dispozici externí USB disketové jednotky, které fungují s notebooky i stolními PC.
Diskety jsou náchylné k prachu, vlhkosti a stárnutí. Magnetické pole může data zničit a fyzické poškození (ohnutí, záhyby) zejména u starších 8‑ a 5 ¼‑palcových modelů často vede ke ztrátě informací.
Optické vlákno a technologie přenosu dat pomocí světla radikálně změnily způsob, jakým se data přenášejí. Místo elektrických pulzů se data kódují jako světelné impulzy, což umožňuje mnohem vyšší hustotu informací než u měděných kabelů. Přenos probíhá doslova rychlostí světla.Výrobní procesBez ohledu
Check Disk Utility, známý také jako CHKDSK, je vestavěný nástroj Windows, který kontroluje pevný disk na fyzické chyby a poškozené sektory. Při detekci vadných bloků se systém pokusí přesunout soubory a následně tyto bloky znepřístupní.FunkceCHKDSK prohledává fyzické disky, identifikuje vadné úložné