Jaké jsou různé typy směrovačů?

Jak uvádí Webopedia, směrovače jsou umístěny na branách sítí. Zajišťují tok dat mezi různými sítěmi a udržují připojení k Internetu. Ať už hledáte nový směrovač, používáte ho k připojení k internetu, nebo se jen zajímáte o síťové technologie, je užitečné znát hlavní typy směrovačů.

Kabelový směrovač

Kabelové směrovače mají typicky krabicový tvar a připojují se k počítačům pomocí pevného (kabelového) připojení. Jeden port slouží k napojení na modem, odkud přijímá datové pakety z internetu, a další porty umožňují distribuci těchto paketů do počítačů, faxů či telefonů. Nejrozšířenější variantou je Ethernetový širokopásmový směrovač, který podporuje překlad síťových adres (NAT) – tak mohou všechny připojené počítače sdílet jedinou IP adresu. Pro zabezpečení se často používá firewall s kontrolou stavových paketů (SPI) a pro automatické přidělování IP adres DHCP.

Bezdrátový směrovač

Bezdrátový směrovač se také připojuje k modemu kabelem, ale data pak rozesílá pomocí jedné či více antén. Přijímané binární pakety převádí na rádiové signály, které antény šíří. Počítač s bezdrátovým přijímačem tyto signály zachytí a opět převede na binární kód. Na rozdíl od kabelového směrovače vytváří bezdrátovou lokální síť (WLAN), běžně známou jako Wi‑Fi. Pro ochranu Wi‑Fi sítí se používá filtrování MAC adres a šifrování WPA (Wi‑Fi Protected Access).

Core routery vs. Edge routery

Core router (jádrový směrovač) přeposílá data uvnitř jedné sítě, ale ne mezi různými sítěmi. Edge router (hraniční směrovač) naopak distribuuje data mezi jednou nebo více sítěmi, ale ne provádí interní směrování v rámci jedné sítě.

Virtuální směrovač

Virtuální směrovač není fyzické zařízení, ale softwarová entita, která funguje jako výchozí směrovač pro počítače v síti. Používá protokol VRRP (Virtual Router Redundancy Protocol), který přebírá roli hlavního směrovače v případě selhání fyzického zařízení.