Satellitní televize jednoduše: princip fungování

Satellitní televize představuje pro mnoho uživatelů životaschopnou alternativu ke kabelovému připojení. Nabízí stovky digitálních i HD kanálů, bohaté funkce a možnosti, které často dorovnávají nebo dokonce převyšují nabídku kabelových operátorů. K jejímu provozu stačí pouze vhodná přijímací technika, což je výhodou zejména v odlehlých a venkovských oblastech. Přesto za tímto pohodlím stojí celá řada technologií – od vysílání až po koncové zařízení v domácnosti.

Přenosy

Satelitní vysílání funguje v podstatě stejně jako pozemní rozhlasové nebo televizní vysílání. Signál je odeslán z uplinkové stanice silnou anténou ve formě rádiových vln, které jsou (v digitálním přenosu) převáděny na proud digitálních dat. Data jsou komprimována pomocí standardních formátů, například MPEG‑2, aby se ve stanoveném pásmu přeneslo co nejvíce informací. Vlny se šíří po přímé linii, proto jsou nasměrovány k satelitům na oběžné dráze, které jej následně odrazí zpět k Zemi. Přenosy využívají různé frekvenční pásma – C‑band, Ku‑band a Ka‑band.

Satelity

Komunikační satelity používané pro TV jsou geostacionární, tedy obíhají nad rovníkem ve výšce přibližně 35 786 km (22 300 mil) a mají stejnou úhlovou rychlost jako Země. Pro televizní přenosy se používají buď satelity středního výkonu (MPS) s výkonem okolo 50 W, nebo přímé vysílací satelity (DBS) s výkonem až desetinásobně vyšším. Signál směrem k satelitu se nazývá uplink, zatímco signál směrem k přijímači je downlink.

Paraboly a přijímače

Downlinkový signál zachytí satelitní parabola – speciální anténa určená pro daný typ pásma. Velké paraboly pro C‑band jsou dnes už spíše historické, zatímco pro Ku‑ a Ka‑band stačí menší a kompaktnější antény. Přijmutý signál je nejprve konvertován na nižší frekvenci pomocí LNB (Low‑Noise Block) nebo LNC (Low‑Noise Converter) a následně zesílen a předán tunerovi satelitního přijímače. Tuner vybere požadovaný kanál a převádí data na obraz a zvuk pro televizní displej.

Typy satelitní televize

Satelitní vysílání se dělí hlavně na dva typy: DBS (Direct Broadcast Satellite) a volně šířené (FTA – Free‑to‑Air). DBS používají komerční poskytovatelé jako DirecTV nebo Dish Network; jejich signál je šifrovaný a lze jej dekódovat jen s autorizovaným vybavením. FTA signály jsou nešifrované a může je přijmout každý v dosahu satelitu. Pro FTA často slouží přepínač DISEqC, který umožňuje otáčet parabolu a ladit na různé satelity.

Satellitní televize tak nabízí širokou škálu kanálů i v místech, kde není dostupná kabelová síť, a díky různým technologiím je možné ji přizpůsobit individuálním potřebám uživatele.