Počítačové znalosti
U některých typů baterií může dojít k úniku elektrolytu, který poškozuje citlivé elektronické součásti. Chemikálie v alkalických bateriích se postupně rozkládají a pronikají skrze pouzdro, kde se dostávají na desky, konektory a vodiče. Pravidelná kontrola a výměna netečných baterií pomáhá předejít nepořádku a drahým opravám.
Baterie fungují na základě chemických reakcí, při nichž se uvolňují korozivní látky jako hydroxid draselný nebo kyselina sírová. Tyto látky postupně rozrušují kovové pouzdro a vytvářejí mikroskopické otvory, skrze které unikají. K úniku dochází zejména u starých nebo poškozených baterií, při vysokých teplotách, hlubokém vybití nebo pokusu o nabíjení netečných článků. Pokud se korozivní látky dostanou k metalickým částem zařízení, mohou během několika dní způsobit jeho selhání.
V alkalických bateriích je uvnitř zinkové pouzdro naplněno pastí z hydroxidu draselného. Při připojení k obvodu dochází k tvorbě iontů, které generují elektrický proud. Postupně se zinek opotřebovává a hydroxid draselný uniká. V kontaktu s kovovými kontakty koroduje, což přeruší přívod energie. Korodovat může i měděné vedení a součástky na desce. Závažnost poškození závisí na množství úniku a době, po kterou chemikálie zůstane v kontaktu s kovem.
Tyto baterie napájejí např. nouzové osvětlení nebo UPS. Obsahují koncentrovanou kyselinu sírovou, která je silně korozivní. Výrobci navrhují pouzdro tak, aby nedocházelo k úniku při běžném používání, ale poškození pouzdra nebo reverzní nabíjení může vést k výbuchu. Při úniku je nutné nosit gumové rukavice a ochranné brýle, neutralizovat kyselinu jedlou sodou a odpad zlikvidovat v uzavřené plastové nádobě.
I když je v moderní spotřební elektronice převážně nahrazeny alkalickými, stále se používají v nízko‑výkonných zařízeních. Chemie je podobná, ale místo hydroxidu draselného se používá pasta z chloridu amonného a chloridu zinečitého. Stejně jako u alkalických baterií dochází k opotřebení zinkového pouzdra a úniku korozivní pasty, která po dostatečném čase poškodí kovové součásti.
Mobilní zařízení, notebooky a telefony používají dobíjecí lithium‑ionové baterie. Na rozdíl od netečných baterií mají reverzibilní chemii, kterou lze opakovaně nabíjet. Únik elektrolytu je u nich méně pravděpodobný, a pokud nastane, chemikálie jsou méně reaktivní vůči kovovým součástkám.
Úvod Alkalické a olověné baterie jsou nejčastěji používané typy, se kterými se setkává většina lidí. Alkalické baterie (např. AA) mohou při dlouhodobém uložení v elektrických spotřebičích uniknout. Olověné baterie, například autobaterie, také mohou uniknout a někdy i rozlít. Obsahují korozivní chemi
Elektrické systémy založené na 12‑voltových bateriích mohou dodávat střídavý proud 110 V pomocí napěťového invertoru. Tyto přístroje převádějí stejnosměrný (DC) napájecí zdroj, například zapalovač v autě, na běžný domácí proud. V kombinaci s bateriovými bankami slouží invertory jako záložní napájení