Co je whitelist firewallu?

V klasických westernových filmech stačilo podívat se na barvu klobouku, aby bylo jasné, kdo je dobrý a kdo špatný. U firewallu funguje podobně whitelist – jedná se o seznam lidí, webů nebo sítí, kterým povolujete přístup k vašemu počítači nebo ze kterých chcete, aby počítač mohl komunikovat. Naopak blacklist obsahuje položky, kterým přístup zakazujete, například stránky, které by mohly instalovat spyware.

Definice firewallu

Pokud by byl váš počítač městem, jeho šerifem by byl firewall. Firewall ukládá elektronická pravidla, která určují, jaká příchozí komunikace z internetu je povolena a jaká odchozí může opustit počítač. Protože se místa, kam na počítači chodíte, neustále mění, potřebujete mít možnost měnit i tato pravidla. K tomu slouží whitelist i blacklist protokolů.

Definice whitelistu

Většina moderních firewallů pracuje na principu whitelistu: komunikace z adres a webů, které jsou na seznamu povoleny, je přijata, zatímco vše ostatní je zamítnuto. Pokud se požadavek neobjeví ve whitelistu, firewall jej odmítne. Whitelisty jsou oblíbené u bezpečnostních odborníků, protože pomáhají předcházet šíření malwaru. Generace firewallů nové úrovně umožňují vytvářet velmi konkrétní whitelisty, což usnadňuje správu povolených pravidel.

Využití whitelistu

Správce sítě může nastavit firewall tak, aby přístup do sítě měl jen určitý rozsah IP adres, čímž omezí, na jaké webové stránky mohou uživatelé přistupovat. Stejně tak správce serveru může pomocí whitelistu omezit, kdo se může připojit k serveru. Domácí uživatelé mohou ve svém desktopovém firewallu vytvořit whitelist, aby kontrolovali, kam jejich počítač může směřovat a s čím může komunikovat.

Úvahy a omezení whitelistu

Mnoho firem preferuje model „Deny All, Permit Exception“ (DAPE) – zakáže veškerý provoz a povolí jen ten, který je nezbytný. Tento přístup je bezpečnější než čistý blacklist, který povoluje vše a blokuje jen to, co je považováno za nebezpečné. Používáním whitelistu umožníte komunikaci jen s důvěryhodnými stránkami a aplikacemi, čímž zvýšíte bezpečnost počítače i celé sítě. Na druhou stranu údržba takové politiky je časově náročná: pokaždé, když se objeví nová legitimní komunikace, musíte seznam aktualizovat a vytvořit nové pravidlo.