Typy mainframe počítačů

Co jsou mainframe počítače

Mainframe počítače jsou velkokapacitní systémy určené pro zpracování a ukládání obrovského objemu dat, který menší zařízení, jako jsou osobní počítače, nedokážou zvládnout. Používají je obrovské korporace, banky i vládní instituce s náročnými požadavky na výpočetní výkon a spolehlivost a jsou schopny současně obsloužit stovky uživatelů.

Velikost

Rozměry mainframe se liší podle epochy. Starší modely před rokem 2000 mohly zabírat až 10 000 ft² (přibližně 930 m²) a rozprostírat se na několika podlažích. Díky miniaturizaci komponent jsou moderní mainframe srovnatelné s velkou chladničkou, což výrazně šetří prostor i provozní náklady. Přesto mohou sloužit po mnoho let, pokud jejich kapacita odpovídá potřebám organizace.

Účel

Hlavním úkolem mainframe je zpracování masivních objemů dat a náročných úloh, které by přetížily běžné servery či sítě – například zpracování transakcí v bankovnictví. Tyto systémy přenášejí a ukládají data rychle a spolehlivě, čímž podporují podnikové aplikace na úrovni celých organizací.

Klíčoví výrobci

Vzhledem k vysokým nákladům na vývoj a nasazení se v oblasti mainframe udržuje jen několik výrobců: IBM, Hewlett‑Packard, Unisys, Fujitsu, Hitachi a NEC. Poskytují jak hardware, tak i specializovaný software pro veřejný i soukromý sektor. Cena takových systémů je vysoká – i „levnější“ modely IBM z roku 2012 startovaly kolem 75 000 USD, přičemž běžné ceny jsou často vyšší a závisí na konfiguraci a rozsahu zařízení.

Terminály

Uživatelé přistupují k mainframe převážně přes terminály – pracovny, které vypadají jako běžné počítače, ale nemají vlastní procesor. Jsou připojeny k mainframe přes síť a slouží jako přístupové body.

Operační systémy

Operační systém závisí na výrobci. Většina mainframe běží na Unixu, Linuxových variantách nebo na IBM zOS, přičemž jsou často upravené a optimalizované pro konkrétní hardware.

Centralizované vs. distribuované výpočty

Tradiční mainframe fungují v centralizovaném režimu – pouze připojené terminály mají přístup k datům. S rozvojem internetu se však objevily distribuované modely, které umožňují přístup z externích počítačů, a tak uživatelé mohou pracovat i mimo kancelář, například z domova nebo mobilně.