Motivace kyberšikany: zábava, moc, sociální status a pomsta

Stejně jako všechna lidská chování, i šikana vstoupila do digitálního věku. Tradiční šikanér na hřišti, který fyzicky zastrašuje menší a slabší děti, se připojil k „kyberšikanérovi“ – osobě, jež využívá internet, mobilní telefony či jinou digitální technologii k obtěžování, ponižování či vyhrožování druhým.

Zábava

Mnoho kyberšikanérů jedná jen pro čistou zábavu. Děti se často nudí, mají přebytek volného času a internet či telefon jim poskytuje snadný přístup k potenciálním obětem. Často si ani neuvědomují vážné následky svých činů; zajímá je jen legrace a posměch na úkor druhých. Když oběť reaguje, útočník často zesílí útoky, protože touží po reakci.

Moc

Některé děti se ve škole či doma cítí bezmocné a sáhnou po kyberšikaně jako způsobu, jak získat kontrolu nad někým jiným. Často jde o děti, které jsou ve skutečném světě oběťmi tradiční šikany – na první pohled tiché a nenápadné, dokud se neobjeví online a neukážou agresivní osobnost. Kyberšikana jim umožní vyrovnat se s pocitem bezmocnosti a první úspěch pak vede k dalším útokům.

Sociální status

Kyberšikana není výhradně mužská. Dívky mohou být stejně kruté jako chlapci, zejména při kritice vzhledu jiné dívky. Často šíří pomluvné zprávy na sociálních sítích a diskusních fórech. Neustálým ponižováním a obtěžováním se snaží potvrdit svou převahu a získat vyšší postavení v dominantním sociálním kruhu.

Pomsta

Ne každá kyberšikana začíná zlými úmysly. Někdy dítě vidí, jak je někdo šikanován, a místo aby situaci řešilo běžnými cestami, obrátí se na internet a snaží se „spravit“ křivdu. Přestože úmysl může být čestný, tento typ kyberšikany jen prodlužuje cyklus zastrašování. Nejlepší cestou je nahlásit incident učiteli, rodiči nebo jiné odpovědné autoritě.